2019/2020

Vietnam - beseda

Naše třída se zúčastnila dvouhodinové besedy o Vietmanu. Dozvěděli jsme se, že Vietnam sousedí s Laosem, Čínou a Kambodžou. Let od nás tam trvá 10 hodin a hlavní město Vietnamu se jmenuje Hanoj. Ulice ve Vietnamu jsou velmi rušné, plné lidí, aut, motorek a kol. Semafory jim odpočítají: pět, čtyři, tři, dva, jedna, a když se všichni rozjedou, chodcům se vyhnou. Žasli jsme, že žádný Vietnamec se neobejde bez mopedu, skútru nebo motorky, dokonce na nich převážejí různé věci např. matrace, lednice nebo skříně. Motorkáři prý jedou i na červenou nebo po chodníku a mají přednost před auty a chodci. Věděli jste, že Vietnam má asi 90 milionů obyvatel a z toho je 18 milionů motorkářů?
Zajímavé nám připadalo, že se nejdřív píše příjmení např. Do San Long a že mají dvě. A pak také, že se při štědrovečerní hostině sedí na zemi a nejmladší všechny obslouží. Jako vánoční stromeček se používá strom meruňky nebo strom třešně.
Ukázali jsme si, jak to ve Vietmamu vypadá, a ještě jsme měli praktickou ukázku, kde jsme se naučili dělat těsto na vietnamské jarní závitky a sladké knedlíčky s čokoládou a cukrem (u těch se pozná, že jsou hotové, když vyplují na povrch). Mělo to zajímavou chuť a navíc jsme je nabírali hůlkami!
Beseda o Vietnamu se nám moc líbila. A někdy tạm biệt ve Vietnamu!
Vonešová, Šulcová, Istelyuyev, Dintar, 5.B

Masopust ve druhých třídách

Dne 14.2.2020 přišli do školy žáci druhých tříd v karnevalových maskách a se spoustou masopustních dobrot (maminky jim připravily s sebou koblihy, koláčky a další laskominy...).
V úvodu se žáci dozvěděli něco více o tomto svátku - co je to Masopust, proč a kdy se slaví, jaké masky jsou typické pro masopustní průvod apod. Celé vyučování pak probíhalo v duchu Masopustu a závěrem si žáci vyrobili masopustní zvířecí masky a škrabošky.
Všem rodičům děkujeme za přípravu všech dobrot a za čas, věnovaný výrobě masek a kostýmů pro své děti.
Těšíme se za rok zas!
Mgr. L. Klufová

Biologická olympiáda

V závěru měsíce ledna se uskutečnilo školní kolo biologické olympiády.
Soutěžilo celkem 18 žáků ze 6. - 9. tříd ve dvou kategoriích. Nejprve bylo
potřeba určit názvy 15 rostlin a 15 živočichů, dále řešit obtížné otázky
náročného testu, a nakonec soutěžící se zájmem pracovali v laboratořích, kde
prakticky řešili zadané úkoly.
Máme radost, že účastníky byli žáci z obou školních budov, a to nejen
nejmladší biologové, ale také ti nejstarší.
Vítězové obou kategorií budou naši školu reprezentovat na obvodním kole této olympiády, kde se utkají v průběhu měsíce dubna s konkurenty ostatních škol Prahy 6. Nyní všech šest našich nominovaných biologů pracuje na vybraném
vstupním úkolu, který bude v obvodním kole hodnotit porota.
Všem soutěžícím děkujeme a vítězům přejeme hodně zdaru do dalšího kola
soutěže.
Předmětová komise přírodopisu – ZŠ Socháňova

Výstava ptáků v KC - Průhon

Dne 21.1.2020 jsme spolu se 3.D navštívili naše kulturní centrum za účelem tamější výstavy ptáků. Naši žáci objevovali tažné trasy letů ptáků a jejich hnízdění v Řepích, také jejich siluety a zkusili si na závěr malý kvíz, snad něco vyhrají!
Vše začalo v 7:45 ráno, kdy jsme se seřadili před šatnami, abychom v Průhonu načerpali nové znalosti o ptácích. Cestou jsme si vyprávěli, co nás v KC Průhon asi čeká. Protože se o ptácích postupně budeme letos učit v Prvouce, tudíž nás ptáci velmi zajímají.
Přišli jsme tedy k Průhonu, už na nás čekala paní hospodářka, která nám otevřela dveře a začali jsme se dívat na obrázky ptáků na stěnách, a dokonce jsme viděli vycpané pštrosy, kteří jsou ve vestibulu. Zaujal nás obrázek kachny divoké. I když jsme malí, s přehledem jsme ji poznali, protože víme všichni jako Míša: „Vždyť je to kačer! Ne kachna, kachna je celá hnědá a tento kačer má zelenou hlavičku!“ Dále jsme viděli vlaštovku obecnou, čápa bílého i černého a jsou tu představeni i ptáci, jejichž tahové cesty jsou zajímavé, mají určitý vztah právě k Praze – Řepím, protože tu hnízdí! Cesty tažných ptáků byly dlouho opředeny tajemstvím, ale již více než 100 let mohou vědci ptáky sledovat, díky malému zázraku, který nám tajemství jejich tahů ujasnil – a to díky nasazení lehkého hliníkového kroužku na ptačí nohu!
Pak se naše pozornost přesunula do galerie, kde byla např. červenka obecná, která létá k nám až ze Skandinávie. Děvčata se přesunula k budce pro sovu a pánové k dalším vycpaným ptákům. Nakonec jsme se vydali do patra, kde byly na stěnách sovy i obrázky jiných ptáků.
A úplně na konec žáci dostali papíry a tužky a vydali se psát test - poznávačku ptáků podle obrysů. Test nebyl jednoduchý, ale ty ceny, lákají nás knihy o ptácích, tužky, ale možná třeba i med z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Suchdole, která celou akci připravila. Držíme si palce a pořadatelům moc děkujeme.

3.D a p.uč. M.Hellerová

BENECKO - 2. turnus

8. - 14. února 2020
Lyžařský výcvikový kurz 7. ročník - 7. A, 7. C, 8. A – 1 žák, 8. D – 1 žák, 6. B – 3 žáci, 6. D – 1 žáci
zajišťují pí uč. Paštová – vedoucí kurzu, pí uč. Šulová.

Masopustní úterý v 5.A

Co je to vlastně masopust? Kdy se slaví? Které masky jsou typické pro masopustní průvod? Co která maska symbolizuje?
Na tyhle otázky jsme hledali v naší třídě odpovědi v úterý 4. 2. Tuto starou tradici jsme si připomněli i výrobou masopustních masek.
Mgr. Marie Casková

Lyžařský výcvikový kurz BENECKO

3. 2. - 8. 2. 2020
třídy 7. B a 7. D
vedoucí kurzu - p. uč. Ceman
pí uč. Dětinská, pí uč. Melichová

Obvodní kolo ve ŠPLHU O Pohár České obce sokolské

V úterý 4. února se žáci 1.stupně zúčastnili přeboru Prahy 6 ve šplhu, který se konal v tělocvičně ZŠ Dědina. Závodníci z 1. - 5. tříd šplhají na tyči s přírazem, kdy startují ze stoje a ruce mají za zády. Na signál píšťalky se odrazí, vyskočí na tyč, šplhají za pomoci nohou na konec tyče, kde jejich pokus končí dotekem příčné konstrukce na tyče.

Mezi medailisty se z naší školy zařadili :
3. místo a bronzovou medaili vybojovali Maria Elena TCACI ze 4. E a Dan HERTL ze 4. G

2. místo a stříbrnou medaili získali Tereza KOSTÍNKOVÁ ze 2.B a Otakar TOMAN z 5.A
1. místo, zlatou medaili a titul přebornice Prahy 6 ve šplhu si nejrychlejším časem zajistila Nela MUCKOVÁ ze 3.A

Těchto pět závodníků z naší školy patří mezi nejúspěšnější a jejich vynikající časy byly oceněny diplomy, medailemi, poháry i drobnými sladkostmi. Ale poděkování za výborné sportovní výkony a vzornou reprezentaci patří všem dvaceti žákům 1.stupně.
Za rok se už všichni těšíme na další ročník soutěže ve šplhu.
Romana Špaleta

Třídní party 5.A

Koukáme, jak ten čas letí…. máme tu pololetí….. a to je třeba oslavit!!!
Tak jsme si 30.ledna nejenom rozdali vysvědčení, ale i jsme se dozvěděli zásady slušného společenského chování, pronášení přípitku a naučili jsme se několik společenských her.
Slavnostní dopoledne jsme zakončili bohatým rautem (který jsme si samozřejmě prvně vyfotili).
Mgr. Casková Marie

Botanická zahrada

Se třídou jsme se byli podívat v botanické zahradě. Naše prohlídka se konala v skleníku Fata Morgana.
Ve skleníku je dost dusno a teplo. Téma byly podnebné pásy. Skleník byl rozdělen na tři části: pouštní tropy, polopouštní tropy a horské tropy.
V pouštních tropech nás zaujala aloe vera, která má léčivé účinky a příjemně chladí. Bylo tam též akvárium, kde plavali čverzubci a skaláry. U akvária také byly velké kořeny baobabu. V polopouštních tropech nás zaujala vanilka, která je původem z Mexika. Jako poslední tady byly horské tropy, kde rostla masožravka. Zde byla celkem zima a i pršelo. Už se těším, až zase někam půjdeme.
Anetka Svátková – 5.E

Klub cizinců - POZNÁVÁME ČESKO

V rámci začleňování cizinců do českého prostředí vznikl projekt „Volnočasový klub pro žáky s odlišným mateřským jazykem“, který zajišťuje adaptaci cizinců na českou kulturu a jazyk.

Klub je takový Babylon jazyků, naleznete tu mnoho zahraničních žáků z Vietnamu, Číny, Ukrajiny nebo Japonska, ale chodí sem i Češi, kteří si rozšiřují vědomosti o cizině. Kromě mezinárodních debat tu vznikají i nová přátelství, hrají se tu dramatické hry. Dochází zde i k výměně názorů a zkušeností v cizích jazycích a dokonce, když se žáci ani učitelky nedokážou domluvit, použijí němčinu, angličtinu nebo ruštinu. „Vždycky se pak domluvíme, někdy i rukama nohama,“ směje se p. uč. Máchová. Klubu se ujaly dvě paní učitelky – Dana Máchová a Michaela Hellerová, které vedou žáky do různých koutů Prahy a seznamují je s českou kulturou, zvyky, tradicemi i jazykem.

A jaké památky už v Praze společně navštívili?

Na podzim, kdy celý klub začal, se celá parta vydala do starých Řep, aby načerpala znalosti o tom, v jakém okolí se nachází škola. Žáci se dostali ke kostelu sv. Martina, navštívili klášter Boromejek i tamější zahradu, vešli do kulturní instituce - knihovny Řepy, pročetli si pár reálií o Praze, potažmo Řepích a schůzku klubu zakončili návštěvou Městského úřadu Řepy, kde se žáci dozvěděli, že zde mohou vyřizovat administrativní věci nutné k jejich pobytu. Zahraniční žáci spolu s dvěma paní učitelkami dále navštívili Břevnovský klášter, kde je uvítalo podzimní sluníčko, teplo a krásně nažloutlé zahrady, byli na letohrádku Hvězda. Do Hvězdy se chystají ještě teď na jaře, protože na podzim nestihli návštěvu muzea, které mělo tehdy krátkou otevírací dobu. Také se prošli po Karlově mostě, došli až na Kampu, kde je uchvátily sochy miminek od Davida Černého. Před Vánoci objevili i sváteční trh na náměstí Míru a tamější kostel sv. Ludmily, který byl v tyto předvánoční dny otevřen. Ochutnali vánoční pečený čaj nebo horkou čokoládu, nakoupili vánoční dárky a nasáli českou atmosféru Vánoc.

A kam se chystají na jaře?

Program je úplně nabitý. „Chceme navštívit areál Pražského hradu, vrch Vítkov kvůli bitvě Žižky v roce 1420, od které uplyne letos 600 let, dále pak Šárecké údolí, horu Dívčí skok, „Mozartovu“ Bertramku i Národní muzeum, které se nedávno zrekonstruovalo, a Národní divadlo i jeho sklepením, anebo Židovský hřbitov na Starém Městě,“ vyjmenovává p.uč. Hellerová.

„A když je špatné počasí, máme v záloze zajímavé úkoly,“ říká p.uč. Máchová. Na to p.uč. Hellerová dodává: „Musíme být i rosničky a každé čtvrteční ráno předpovídat, jak bude, podle toho se rozhodneme, jestli se vydáme do města, anebo zůstaneme ve škole a zahrajeme si různé dramatické hry, nebo zhlédneme dokumenty o českých památkách, čteme si knihy, např. 77 pražských legend od Aleny Ježkové, podle kterých jsme si vyprávěli o doktoru Faustovi, Karlu IV., stavbě Karlova mostu, apod.“

Benefiční koncert ARUNA - 10. výročí

Z pohádky do pohádky

Čokoládovna Šestajovice

V krásný předvánoční čas se žáci 1.B a 1.D vydali za sladkým poznáním.
Čokoládovna v Šestajovicích nabídla dětem malování čokoládových odlitků barevnou čokoládou, odlévání tabulky čokolády a následné zdobení. Děti si též odvezly čokoládovou lžičku na zhotovení horké čokolády.
Minifarma poskytla potěšení z chovu poníků, mini koziček, oveček a prasátek, bažantů, hus, slepiček, papoušků a jiného drobného zvířectva.
V obchůdku děti svým nákupem čokolád a svíček nezapomněly na své blízké.

paní K. Poláková

Do lesa s lesníkem

Žáci 1.stupně se vydali za poznáním s pracovníky Lesů ČR. Lesníci poznatky a zajímavosti přinesli za nimi do naší školy. Program se skládal z interaktivní prezentace s ukázkami zvuků, paroží a kůží. Žáci získali přehled o býložravcích českých lesů. Potěžkali si donesené parohy, sáhli si na kůži zvěře. Dozvěděli se také o zvěři, která je poměrně nová v přírodě ČR či je méně známá veřejnosti jako jsou jelen sika, nutrie říční nebo kamzík horský.
Mgr. J. Bajerová

Turnaj v přehazované

V pondělí 25. listopadu v 7.00 jsme se všichni sešli na zastávce autobusu. Autobusem jsme jeli na Motol a pak metrem do Dejvic. Turnaj se konal na ZŠ Emy Destinové. První zápas jsme hráli proti ZŠ Bílá a vyhráli jsme 2:1 na sety. Druhý zápas jsme ale prohráli s domácím týmem 1:2, takže bylo jasné, že pokud chceme postoupit, musíme poslední zápas vyhrát. Naštěstí jsme zápas proti ZŠ Pod Marjánkou vyhráli 2:0 a díky tomu jsme postoupili do dalšího kola, které se konalo na stejné škole ve středu 27.listopadu. Protože z pondělního turnaje postoupily celkově tři týmy, utkali jsme se opět se ZŠ Pod Marjánkou. Tentokrát jsme zvítězili 2:1. Druhý zápas jsme jasně přehráli ZŠ Na Dědině 2:0, čímž jsme se stali celkovým vítězem a postoupili do celopražského finále.
David Škapa, 5. A

Praha očima dětí

Na Karlštejně byl kdekdo, dokonce i kdekdo viděl pyramidy, ale my jsme se ocitli v rezidenci pana primátora hl. m. Prahy! Byli jsme tam pozváni na vyhlašování vítězů výtvarné soutěže - Praha očima dětí. Ze stovek obrázků z celé Prahy a dokonce ze všech uměleckých škol obsadila naše spolužačka Eliška Císařová úžasné 2. místo v kategorii 1.stupně. Na předávání cen byla pozvána celá naše třída, protože i když se umístila jenom jedna kamarádka, kreslili jsme všichni. Pan primátor nakonec osobně nemohl, ale u připraveného rautu jsme mu jeho nabitý program rádi odpustili. Hodovali jsme v nádherném secesním sále, který nás všechny okouzlil, jen některé kluky od nás ze třídy podezříváme, že byli více okouzleni báječnou svíčkovou se šesti (nebo i osmi!) knedlíky!
P.uč.Kalinová a třída 2.A

30. výročí 17. listopadu 1989

Letos jsme si připomněli 30. výročí 17. listopadu 1989. O událostech, které předcházely i následovaly po 17. listopadu 1989, jsme si povídali ve třídách, nebo třeba i vytvářeli projekty, abychom se seznámili s historií naší země.
Protože se v chladných měsících roku 1989 symbolem pro vyjadřování podpory staly klíče, vyrobili jsme si je z papíru, a také jsme si sehnali skutečné kovové a šli jsme si s vlajkami i transparenty do školního atria zkusit, jaké to je demonstrovat. Zjistili jsme, že dobové požadavky jako: „Nežít ve lži“, „Nechceme násilí“ nebo „Svobodné volby“ jsou blízké i nám.
Na našem malém balkoně nakladatelství Melantrich jsme přivítali některé osobnosti roku 1989. Na návštěvu k nám přišli: pozdější ministr zahraničních věcí Jiří Diensbier, z emigrace se vrátil Karel Kryl, přišla i významná oponentka režimu paní Vlasta Chramostová, student Šimon Pánek, který později založil Člověka v tísni, a dokonce Václav a Olga Havlovi. Na závěr nám zazpívala Vlasta Kubišová (v podání Nikoly Míkové z 9. třídy).

Turnaj ve florbalu - 4.-5. třída

Dne 15.11.2019 vyrazil náš tým florbalistů pod vedením pana učitele Cemana na turnaj do ZŠ Na Dlouhém lánu. V šatně jsme se převlékli a protože jsme první zápas nehráli, tak jsme šli ještě trénovat. Pak jsme začali hrát první zápas proti Tatranu Střešovice a hned po deseti vteřinách jsme dostali gól. Prohráli jsme 2:3. Druhý zápas jsme hráli proti ZŠ Věry Čáslavské a ten jsme vyhráli 6:4. Všichni si mysleli, že nepostoupíme a vyhraje Dlouhý lán, ale podcenili nás. Třetí zápas, který jsme hráli proti ZŠ Na Dlouhém lánu, jsme překvapivě vyhráli 5:1 i přesto, že se Tomášovi urvala čepel hokejky. Vyhlášení turnaje bylo napínavé - postoupili jsme!
Dne 20. 11. 2019 brzy ráno znovu vyráží tým florbalistů na další turnaj - tentokrát už o poháry a medaile. Kapitán Vašek měl trochu problém, protože zapomněl boty, a tak se bál, aby si rozhodčí nevšiml, že hraje v botách na ven. Naštěstí si nevšiml! Když jsme dorazili do ZŠ Na Dlouhém lánu, zjistili jsme, že tam jsou jen tři týmy, takže pohár i medaile máme jisté. První zápas jsme hráli proti ZŠ Antonína Čermáka a mysleli jsme, že je zvládneme, protože před dvěma lety jsme s nimi neměli problém, ale to jsme podcenili tentokrát zase my. Zápas jsme prohráli 8:1. V druhém zápase nás čekala ZŠ Na Dědině. To jsou mistři Prahy, takže jsme proti nim neměli šanci. Skončilo to 4:3. Bohužel jsme nic nevyhráli a v šatně byla hádka, kterou ani trenér nezastavil. Bylo vyhlášení a jako třetí jsme získali bronz stejně jako před dvěma lety. Nakonec jsme byli za medaile moc rádi.
Karel, Max (řečený „Karlos“), 4.D

Andělové a zpívání seniorům

MÍT SVÉHO ANDĚLA JE DOBRÝ NÁPAD
Klub seniorů Řepy na svém zasedání ve středu, dne 20.11.2019 uvítal milé hosty. Byli to žáci ze Základní školy Socháňova pod vedením paní učitelky Mgr. Jany Kalinové. Dvacet tři dětí nádherně rozezpívalo Divadelní sál Kulturního centra Průhon.
Na jejich vystoupení se každým rokem těšíme, a tak tomu bylo i letos. Děti začaly dvěma českými lidovými písněmi s tematikou zimy. Markétka nás okouzlila hrou na flétnu a k „Rolničkám“ jsme se už nesměle přidávali i my. Písničky Tisíc andělů, tisíc Serafů a Zlatá křídla andělů už připomínali přicházející vánoční čas.
Zrodilo se i překvapení. Premiéra písničky, ke které děti složily text ve škole, si získala náš obdiv a uznání, protože není důležité, kolik dárku k Vánocům dostáváme, ale důležité je, aby se lidé měli rádi. Nikdo nesmí být sám a pod stromečkem, ať všichni najdou lásku, neboť právě o lásce je vánoční čas. Toto poselství z dětských úst si zasloužilo obrovský potlesk a velké Bravo pro autorku textu, pro paní učitelku.
Za doprovodu Jiřího, který na flétně zahájil pásmo vánočních koled, nám dojetím už padaly i slzičky radosti. Narodil se Kristus pán … byla poslední písnička a zazpívali jsme si ji všichni společně. Krásné vystoupení, krásné hlasy, pěkné tanečky, ale i šikovné ruce, které pro nás zhotovily vánoční dárečky. Papíroví, vymalovaní andělé se rozletěli mezi nás a slova vděku neznaly konce. Protože prý jak říká Kačenka „Mít svého anděla je dobrý nápad“.
Kytička pro paní Kalinovou a sladkosti pro vzrůstem malé, ale hlasem velké zpěváky byly jen malou odměnou za radost, kterou donesli mezi nás.
Máme Vás rádi a vždy se na Vás budeme těšit. Přejeme Vám mnoho školních i životních úspěchů a krásné láskyplné vánoční svátky.

Za Klub seniorů Řepy: Mária Szitányiová

Úžlabinská informatika

Dne 19. listopadu jsme se zúčastnili soutěže ÚŽLABINSKÁ INFORMATIKA. Po čtvrté jsme se rozjeli na SPŠE v Úžlabině, v Praze 10. Letos se zúčastnil pouze 1 tříčlenný tým z 9. A – Ludmyla Berezhnyk, Ondřej Cabrnoch a David Polák. Účast byla hojná, přijelo 15 škol.
Soutěžící pracovali v textovém programu MS Word a prezentačním programu PowerPoint. Po dobré svačině, kterou pro nás studenti připravili, se naši žáci na chvíli proměnili v programátory a designéry při práci s grafickým tabletem.
Ti nejlepší obdrželi hodnotné ceny. Naši žáci se neumístili sice na prvních třech místech, ale odnesli si nové poznatky z oblasti IT, pěkné zážitky a malý dárek od sponzorů této akce – USB flash disk (16 GB).
Ing. Eva Holubová

11.11.2019 - Den veteránů

V rámci projektu ke Dni veteránů navštívili naše prvňáčky žáci 9.D se svou paní učitelkou Drahošovou.
Připravili si pro děti pestrý dvouhodinový program plný různých zajímavých aktivit.
Úvodem pohovořili o samotném svátku a o Fr. Peřinovi. Potom s dětmi pracovali ve skupinkách - např. žáci
sestavovali puzzle vojenských letadel, hráli pexeso s vojenskými povoláními, házeli míčkem do makového pole,
na počítači si vyzkoušeli letový simulátor ve stihačce Spitfire, se kterou létal genpor. František Peřina.
Prvňáčci byli moc nadšení, pracovali s elánem.
Jménem všech dětí našim deváťákům moc děkujeme za jejich skvělou přípravu a organisaci celého projektu i za trpělivost
a pěkný přístup k mladším kamarádům.

p.uč. A.Malíková, 1.D

Exkurze do Polska – Auswitchz a Krakov

Auswitchz
V listopadu měli někteří žáci 8. a 9. ročníků tu možnost podívat se do Auswitchzu, jednoho z komplexů německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů fungujících během druhé světové války v Polsku. Náš dvoudenní výlet byl propojen s prohlídkou nedalekého historického města Krakov.
Už v půl páté ráno na nás čekal autobus v Řepích a pak následovala šestihodinová cesta do Polska. Po příjezdu do Osvětimi v dopoledních hodinách jsme byli rozděleni na dvě skupiny. K osmákům i deváťákům byl přiřazen místní polský průvodce či průvodkyně, kteří podrobně věděli, jak to zde vypadalo a co se tu dělo. Uměli dobře česky, takže jsme jim všechno rozuměli a mohli se na všechno ptát. Ještě před vstupem do areálu nás čekala bezpečnostní kontrola a každý z nás obdržel přehrávací krabičku, ke které byla napojena sluchátka. Když jsme prošli branou bývalého tábora s nápisem „Arbeitmachtfrei“; branou, pod kterou prošlo kolem 2 milionů lidí z bývalého tábora, a ocitli jsme se v prostoru za ostnatými dráty, dříve nabitými elektrickým proudem. Okamžitě nám proběhl mráz po zádech.
Průvodce nás postupně vedl přesně těmi místy, kde před ani ne tak dlouhou dobou trpělo tolik nevinných lidí. Osvětimský koncentrační tábor měl dvě části. V původní části byly cihlové domy (bývalá kasárna) a v nové části tábora již byly jen dřevěné baráky. Nejdříve jsme procházeli mezi cihlovými domy, které sloužily jako vězení, nebo jako tzv. „sauna“ pro příjem nových vězňů. Nyní tu jsou vystaveny fotografie, co tu byly pořízeny, a navíc se v těchto domech nachází různé věci, které vězňům přímo patřily. V jednom z domů byla k vidění například obrovská hromada vlasů, které byly vězňům oholeny a následně byly prodávány například na výrobu koberců a ponožek. Viděli jsme také plechovky, ve kterých se uchovával plyn (Cyklon B), kvůli němuž lidé umírali v plynových komorách. Nechybělo ani obrovské množství bot, které jim byly odebrány. Ke každým botám kdysi patřil člověk, byla jich plná místnost a přitom byl vystaven jen zlomek toho, co se v Osvětimi našlo. Ke všem exponátům jsme dostali vysvětlení. Když jsme procházeli okolo fotografických ukázek obětí, jak vypadali, když zde museli přežívat, vyhublí na kost, nemocní a zanedbaní, každý z nás si sáhl do svědomí, že má být rád za to, co má, a že nežije v době, kdy tohle všechno byla skutečnost.
Po prohlídce první části tábora nás čekal desetiminutový přejezd do tzv. „Březinky“, která byla dříve vesnicí, ale později z ní byla vybudována druhá část tábora-Birkenau. Toto místo jsme poznávali podle často otiskovaných fotografií tratě vlaku, ale my jsme dosud netušili, k jak velkému utrpení zde docházelo. Kapacita tábora byla 100 000 osob, o něco větší než v původním Auswitchzu (30 000). V mužské části tábora v řadě vedle sebe stojí pár dřevěných podlouhlých baráků, které se zachovaly z původních dvou set, a na druhé straně je zachováno 15 cihlových domů pro ženy. Měli jsme příležitost podívat se do jednoho z domů, kde bylo k vidění několik trojpatrových dřevěných paland, na kterých spalo tolik lidí, kolik se vešlo, často bez oblečení. Peřina ani polštář neexistovaly a vězni se často probouzeli s ukousnutým nosem nebo pohlavím kvůli velkému výskytu krys. Takové utrpení si neumíme vůbec představit.
Poté se s námi už průvodce rozloučil a my jsme se šli podívat na zbytek jedné z plynových komor. Viděli jsme pouze pozůstatky po rafinované likvidaci lidí, ale ten pocit tam stát byl opravdu příšerný. Vždyť oni si mysleli, že se jdou jen umýt po dlouhé cestě! Když jsme se vraceli, každému z nás v hlavě probíhalo tisíce myšlenek o tom, za jakých podmínek lidé přežívali a nakonec stejně ve většině případů zemřeli. Byli jsme velmi otřeseni a nestyděli jsme se za slzy. Tohle byl jeden z nejsilnějších zážitků, na který nezapomeneme.

N. Stránská, 9.B

….Po příjezdu do Osvětimi jsem si všiml změny nálady mezi dětmi, kdy srandu a úsměvy vystřídal pocit smutku a zděšení. Jen příchod do tábora, kde nás kontrolovali, mi připomněl hrůzu, kterou museli zažívat lidé, kteří přijížděli a byli zde rozřazováni. Samotné místo a budovy vypadají hezky, ale když jsem si uvědomil, co se zde dělo, přestalo se mi zde líbit. Na hrůzné atmosféře zapracovali hromady věcí sebrané popraveným vězňům, komory smrti a fotky pořízené pár hodin před smrtí obětí. Myslím si, že pobyt v koncentračním táboře musel ovlivnit nejen život vězňů, ale i jejich věznitelů. Smutek, který jsem zde cítil, mě provázel celý den i po opuštění tábora. (Pepa, 8.B )

…..Nejvíce mě ale dostaly fotky vyhublých lidí, kteří do tábora přijeli se sedmdesáti kily a umírali s dvaceti kily. (Viki, 9.C)

…podepsané kufry, oholené vlasy, ze kterých se vyráběly koberce, šaty malých dětí, boty a brýle, které se posílaly do Německa…(Anička, 9. A)

…Mě nejvíc zaujalo, že to tam bylo tak velký…. A ty konkrétní příběhy od lidí, co to zažili, co jsme tam četli v češtině, o tom jak moc ty lidi trápili a ponižovali… (Míša, 8A)

…..Před koncentračním táborem byla na panelech výstava, ve které bývalí vězni popisovali své prožitky a konkrétní okamžik, kdy zvažovali, zdali je jejich osudem vinen bůh nebo člověk….. (Mgr. Fulínová)

Krakov
V listopadu vyjeli někteří žáci 8. a 9. ročníků na dvoudenní exkurzi do Polska. Jeden den jsme věnovali prohlídce koncentračního tábora Auschwitz a druhý den jsme pokračovali prohlídkou nedalekého historického města Krakov.
Z Prahy jsme vyjížděli velmi brzo ráno, již před půl pátou. Po šestihodinové cestě jsme dorazili k prohlídce koncentračního tábora Auschwitz, který na nás velmi zapůsobil. Všichni zpozorněli a atmosféra místa rychle odvála všechnu legraci, kterou jsme si užívali po cestě. Paní průvodkyně nás chválila, že hodně víme a posloucháme. Den jsme zakončili příjezdem na hostel. Spaní na palandách ve více lůžkových pokojích byl pro mnohé moc prima zážitek a setřásli jsme tak tísnivou náladu.
Před celodenní návštěvou Krakova jsme se důkladně posilnili opravdu bohatou snídaní v hotelu. Krakov je to město, které bývalo původním hlavní městem Polska, a proto se tam nachází mnoho významných památek. Viděli jsme sochu draka, který pověsti žil kdysi pod královským hradem Wawelem. Zajímavé bylo, že dračí socha opravdu chrlila oheň.
Procházeli jsme různá významná místa, mezi kterými nechyběla nejstarší univerzita v Polsku, katedrála sv. Stanislava a sv. Václava, Krakovský rynek s renesanční tržnicí Sukiennicí a gotickým kostelem Panny Marie, z jehož věže jsme slyšeli „nedokončené“ troubení na paměť hlásného, který kdysi varoval Krakovany před nájezdem Tatarů.
Pak jsme zamířili do židovského ghetta a povídali jsme si o židovských zvycích, které byly po staletí tak odlišné, až v ostatních lidech vznikl dojem, že jsou Židé divní. Nakonec jsme došli na zvláštní náměstí, na kterém byly rozmístěny bronzové židle. Tyto židle symbolizují zbytky majetku, který prý po nich zůstával na tomto shromaždišti před odsunem. Na náměstí se nachází známá lékárna U Orla Tadeusze Pankiewicze, který pomohl zachránit mnoho stejně jako Oskar Schindler. Židlí je prý 70, protože se do Krakova nevrátilo 70 000 Židů.
Před odjezdem jsme si nakoupili známé polské karamely a originální krakovské preclíky. Preclíků bylo několik druhů. Byly se solí nebo s kmínem. Ale ještě chutnější byla horká čokoláda se šlehačkou, kterou se rozhodně vyplatilo koupit.
Odpoledne jsme vyrazili autobusem zpět domů. Z výletu však odjížděli všichni plní emocí. I když je Krakov krásné město, nejvíce nás zasáhla návštěva
Osvětimi (o které vám napíšeme zase příště). Protože jak říká G. Santayana: „Ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat.“
V. Halíková, 9.C, a Mgr. L. Fulínová

Kominíkovo štěstí v Redutě

V úterý 5. 11. se děti z 2. C a 3. A zúčastnily divadelního představení v klubu Reduta na Národní třídě. Představení KOMINÍKOVO ŠTĚSTÍ je česká lidová zpěvohra o lásce a řemeslech, o putování kočovných herců, o magii divadla, radosti a nezdolnému optimismu, ale také o stálém přemáhání bídy. Roztančená inscenace připomíná krásu českých lidových písniček. Představení se nám všem velmi líbilo a těšíme se na další návštěvu našeho oblíbeného divadelního klubu.
Třídy 2. C a 3. A

Stopy Pražského Jezulátka

Dne 6.11.2019 třída 2.D navštívila kostel Pražského Jezulátka na Malé Straně. Výborně připravený a vedený program zábavnou formou seznámil děti s historií i současností kostela. Prostřednictvím hudebních, výtvarných a dalších aktivit si samy vyzkoušely, k čemu různá místa a předměty v kostele slouží. Dozvěděly se o historii sošky a tradicích, které jsou s ní spojené. Děti v hádankách společně objevovaly různá místa v kostele. Součástí programu byla prohlídka běžně nepřístupné krypty kostela. Program byl podle mne i podle chování dětí naprosto úžasný a obohacující.

Mgr. L. Klufová

Halloween

I v tomto školním roce třídy na prvním stupni slavily anglosaský svátek Halloween. Mnohé děti i mnozí učitelé využili příležitost a přišli do školy v úžasných maskách čarodějnic, kostlivců, koček apod. Přinesli si vydlabané dýně a různé halloweenské dobroty, které buď koupili nebo je pro děti maminky vyrobily.

Celé vyučování probíhalo v duchu Halloweenu, kdy se děti dozvěděly více o halloweenských tradicích, zvycích, symbolech, poslechly si a zazpívaly anglické halloweenské písničky a vymalovaly papírové dýně a netopýry.

Všem se tento den moc líbil a děti si odnesly spoustu zážitků i vědomostí.

p.uč. Klufová

Hrátky s podzimem

V týdnu 21.10. - 25.10. si naše třída 5.A tak trochu hrála s podzimem. A proč jsme si hráli? Protože, kdo si hraje nezlobí a naučí se i spoustu nových věcí.
Vyrobili jsme draky z papíru a hned následující den si draci spolu s námi zasoutěžili a zaběhali na hřišti. Ve školní kuchyňce se z nás stali kuchaři a upekli jsme koláče a záviny z ovoce, které sklízíme na našich zahrádkách na podzim. Všichni jsme získali titul MasterChef.
Vydlabali jsme dýně, rozsvítili je, stylově se oblékli a dušičková oslava mohla začít.
Mgr. M. Casková

VODNÍ DŮM

Vodní dům leží v Hulici u Vlašimi. Na společný výlet jsme jeli s třídou 4.E. Naše paní učitelka Lenka Štěpánová nám tento výlet vybrala kvůli tomu, abychom zjistili, proč je pro nás pitná voda tak důležitá. Naší průvodkyní byla paní Martina, která nás vodním domem provedla. Dozvěděli jsem se zajímavé věci. Jedna z informací byla, že člověk za den převážně spotřebuje 106 litrů vody. Navštívili jsem i místnost, kde jsme poznali a viděli, jak to vypadá pod vodou, a dokonce jsem ochutnali i různé vody, které v Praze nenajdeme. Viděli jsme bakterie, které jsou v nepitné vodě. Po prohlídce jsme měli program „Počasí nás neodradí“. Před odjezdem zpět do Prahy jsme si ještě prohlédli vodní dům z venku. Byl to fajn prima výlet.

Anetka Svátková – 5.E

Adaptační kurz

Začátkem října vyrazily šesté třídy z naší školy na tzv. adaptační kurz do Želivu u Pelhřimova. Když jsme přijeli, byli jsme ubytováni v hotelu. Měli tam opravdu výborné jídlo. Náš program byl nabitý aktivitami venku i vevnitř. Naše třída 6.A měla instruktora Adama. Ubytování bylo hezké, moc se mi tam líbilo. Všem doporučuji tam zajet.
V. Chvalová, 6. A

Čechova stodola

Dne 14.10.2019 třídy 2.A a 2. D navštívily Čechovu stodolu ve vesničce Buková u Příbrami. Pro děti byla připravena strašidelná stezka odvahy plná bubáků, strašidel, pavouků apod. Děti pomocí úkolů, kdy musí překonat svůj strach, vysvobozovaly pohádkovou bytost. V dílničkách si pak samy vyrobily tématický výrobek, dýni a ježka. I díky krásnému počasí jsme si všichni výlet moc užili.
Mgr. L. Klufová

Naši žáci a 100 let vzniku Generálního štábu Armády České republiky

Generální štáb armády ČR letos oslavil 100 let vzniku. Naše škola byla pozvána na oslavy výročí spojené s ukázkou armádní techniky a výzbroje.
Přímo u Generálního štábu jsme si vyslechli proslovy věnované tomuto výročí společně s válečnými veterány, armádními špičkami a dalšími našimi kamarády ze školy, neboť k tomuto významnému dni přijelo asi sedm našich tříd do Dejvic.
Na žáky tam čekali vojáci převlečeni do uniforem, v maskáčích, psovodi, rota rychlého nasazení s kuklami na hlavě, obrněné transportéry, nemocniční vůz, vozy sloužící k radiolokaci, apod. Naši kluci se ihned postavili na tank, který na náměstí také stál. Vyzkoušeli si i oblek k demontování výbušnin, při této práci vojákům pomáhají také roboti. Hradní stráž zase předváděla práci se zbraní na různé povely a kolem dokola stály stánky s výstavkou dalších zbraní, uniforem, propriet, které slouží výsadkářům, (jako např. tzv. KPZ, světlice, nafukovací člun, konzerva s jídlem, apod.)

V. Halíková z 9.C popsala nejzajímavější momenty ze setkání s Armádou ČR takto:

Poznali nynější, ale i historické zbraně, třeba z doby 2. světové války. Mohli jsme si takové zbraně podržet, také jsme se dozvěděli jejich historii.
Zajímavá podívaná byla sebeobrana proti útoku holýma rukama, nožem i menšími či většími pistolemi. Také jsme se dozvěděli nemálo o autech zvaných jeep, ať už maskovaných nebo i těch historických. Nesmím opomenout ani tanky, které nejsou nic pro klaustrofobiky, protože je tam velmi stísněný prostor. Kdo ale touto fobií netrpí, mohl si v klidu vyzkoušet, jak se asi v takových monstrech vojáci cítili. Ohromil mě velký vůz vedle tanků. Měl sloužit k ošetření, dokonce i případnou operací vojáků, avšak byl příliš vysoký, aby se někdy použil. Měl možná metr nad zemí, takže by byly potíže při vjezdu do kopce. I přes to je perfektně vybaven vším, co je třeba, aby takový voják přežil.
Nejvíce ale žáky zajímal psovod. Nejprve byly ukázány klasické povely, jako jít u nohy, zůstat na místě do zavolání a podobně. Pak měl pes za úkol přeskočit metrovou překážku a prolézt tunelem v naprosté tmě. Dále musel najít ukrytou drogu v zavazadlech nebo u určitého člověka, což se mu podařilo. Také byl ukázán přikázaný útok na figuranta, nejprve šlo o tzv. revír, kdy má pes u člověka zaštěkat. Pak následoval povel DRŽ, pes se zakousl figurantovi do ruky a nepustil, ani když dostal obuškem. Nakonec byl ukázán přeskok hořícím oknem a střelba v okolí psa, čehož se nesměl leknout, a tak se i stalo.

Nakonec se všichni těšili na tzv. vojenský guláš! To byla mňamka, přímo od vojenského kuchaře jsme obdrželi výtečnou porci voňavého, horkého guláše spolu s teplým čajem, sedli jsme si do polní kuchyně v gumovém stanu a chutnali a mlaskali.
Děkujeme za milé pozvání, všichni si výlet moc užili a některé to oslovilo natolik, že dokonce uvažují o připojení se k české armádě.
Našim vojákům přejeme hodně štěstí a mnoho takto pohodových dní!

P. uč. Hellerová

Adaptační kurz

Třída 6.B je na adaptačním kurzu v areálu chaty Trnavka.

Běh pro Afriku

V pátek 4. 10. 2019 se na školním hřišti ZŠ. Genpor. Fr. Peřiny a na hřišti budovy Laudova běželo jako o život. Že by cvičný poplach? Kdepak, to jen doslova proběhl čtvrtý ročník Běhu pro Afriku a naši reportéři z řad deváťáků byli u toho.
Přestože ráno bylo trochu chladnější, s první otužilou skupinou se začalo už v 8 hodin rozcvičkou pod vedením pana uč. Cemana a nebylo už na co čekat. Po odstartování se skupina asi sto žáků rozutekla po oválu dlouhém asi 330 metrů a po prvním kole už každý zapomněl na zimu. Podobně jako loni měli účastníci zpestření v podobě motivační hudby a teplého čaje na místě. Novinkou bylo po konci každého běhu vyhlašování vítězů, kteří sklízeli bouřlivý potlesk a obdiv spolužáků i učitelů, který si užívali ze stupně vítězů. Celkem se na obou hřištích dohromady vystřídalo přes tisíc běžců!
Nejlepším běžcem z „Peřinky“ se stal Denis Vrchota, který dokázal uběhnout 20 kol, neboli 6 660 metrů, za půl hodiny.
Na místě byla jako vždy skvělá atmosféra a bylo vidět, že dětem opravdu záleží na tom, aby uběhli co nejvíce kol, ať už pro svůj osobní pocit, nebo proto, že běželi pro dobrou věc. Za každé uběhnuté kolečko totiž přispěli takzvaní sponzoři (obvykle rodiče, kamarádi nebo učitelé) libovolnou částku, která bude použita na výstavbu speciálních škol v Etiopii, a to prostřednictvím organizace Člověk v tísni, který celou akci zaštiťuje.
Skvělou náladu měli jak závodníci, tak dobrovolníci, kteří pomáhali při zaškrtávání uběhnutých koleček v cíli. Běhu se účastnili rovněž někteří učitelé a tradičně i vedení školy v čele s paní ředitelkou. Pokud neběželi, podporovali žáky fanděním a pomáhali s organizací.
Obrovský respekt patří všem běžcům, zejména těm, kteří běželi až do konce časomíry nebo těm, kteří se kvůli horšímu zdravotnímu stavu zúčastnili akce alespoň jako pěší.
Za organizaci Běhu pro Afriku děkujeme všem učitelům, žákům z 9. A, kteří neúnavně fotili, fandili a pomáhali mladším dětem, a v neposlední řadě patří velké díky vedení školy v čele s paní ředitelkou Jarmilou Pavlišovou za všestrannou podporu akce. Doufáme, že stejně jako loni a předloni budeme nejlepší školou v republice co do výše finančního daru a uběhnutých koleček a už nyní se těšíme na další ročník!
Jakub Cettl, IX. A
pí uč. Jaroslava Kroutilová

Vítání podzimu

Dne 23. září 2019 druhé třídy v rámci projektového vyučování vítaly podzim. Charakteristické znaky podzimu si žáci připomněli během vyučování - barvy, počasí, měsíce atd. a pak jsme se společně vydali na procházku do okolí školy.
V rámci procházky děti poznávaly stromy, jejich plody a listy např. kaštan, ořech, jeřabiny a některé si také nasbíraly, pro jejich pozdější využití v hodinách PČ, VV a PRV. Společnost dětem dělali papíroví draci, které si pro tuto příležitost s předstihem samy vyrobily. První podzimní den se vyvedl i díky pěknému slunečnému počasí.
Podzim se promítl i v pracích žáků ze 3.A pod vedením pí. uč Markové - hrneček na dobrý čaj, barevné listy s krajkou a podzimní zátiší

Kdo jsem? - Wer bin ich?

Ve hře Wer bin ich jsme s devátými třídami hádali názvy povolání. Deváté třídy se už totiž pomalu připravují na dospělý život s volbou povolání, tudíž naše hodina nám měla rozšířit obzory v německých názvech povolání - der Astronaut, der Koch - kuchař, der Gärtner - zahradník, ale třeba i princezna - die Prinzessin, kominík - der Kaminfeger a kouzelník - der Zauberer.

Tato nevšední hodina žáky velmi pobavila a odvázala. Žáci si poté udělali anketu, jakému povolání by se věnovali reálně.

Vyhrála praktická povolání - nejvíce bylo právníků, učitelů, ekonomů a bankovních úředníků.

pí. uč. M. Hellerová a deváté třídy

Babí léto před Městským úřadem

Naše orientální tanečnice zazářily při svém vystoupení na tradiční podzimní akci, kterou pořádala MČ Prahy 17, s názvem Babí léto. Zazářily skutečně doslova, protože měly zlatá křídla, třpytivé kostýmy a celé odpoledne navíc krásně svítilo sluníčko. Všechny tanečnice se zářivě usmívaly, takže jim určitě diváci odpustili, pokud se některá náhodou zapomněla včas otočit nebo se omylem otočila na jinou stranu. Navíc se spolu s ostatními dětmi účastnily tomboly, takže vyhrály i krásné ceny. Byla to vydařená akce a myslím, že příští rok pro diváky rády zatančí zase.

Mgr. Jana Kalinová

6. B v knihovně

Festival vědy

Dne 4.9.2019 naše třída společně s ostatními devátými ročníky navštívila společnou akci vysokých škol, akademií a fakult s názvem „Festival vědy“. Jedná se o projekt, který se již několikátým rokem provozuje na Vítězném náměstí v Dejvicích. Když jsme se rozdělili do skupin, měli jsme jedinečnou příležitost obejít si většinu stánků zaměřených nejen na přírodovědné a technické obory, ale na stanovištích jsme si mohli vyzkoušet i spoustu praktických činností a nechyběly ani soutěže a kvízy, takže jsme si dokonce procvičili naše znalosti. Každé stanoviště měla na starost jedna ze škol z celé ČR. Od technické, dopravní, biochemické, medicínské přes fakultu tropického zemědělství, až po fakultu přírodních a potravinových zdrojů. Například tam byli na ochutnání jak smažení, tak pražení cvrčci a červi. Na jednom z chemických stanovišť nám studenti předváděli, jak se vyrábí mléčné výrobky bez velkých strojů, v další části jsme měli za úkol poskládat chemické značky prvků přesně tak, jak jdou za sebou v periodické soustavě. Chvílemi jsme si doslova zavařili mozkové buňky. Pro ty, kdo nepatří do skupiny nadšenců chemie, zde byl např. stánek s první pomocí. I zde jsme byli odborně poučeni a následně jsme si mohli zkusit, jak to chodí v praxi. Každý z nás si zde našel stanoviště, které ho zaujalo a něco jsme se přiučili.

Natálie Stránská, IX. B