2018/2019

Deváťáci zdraví z výletu

Národní hřebčín v Kladrubech

V úterý 11.6. jsme jeli na výlet do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Cesta klimatizovaným vlakem proběhla hladce, z Přelouče do Kladrub jsme chvíli trpěli v autobuse, protože jsme ho poněkud přeplnili a bylo vedro. Od paní průvodkyně jsme se dozvěděli , že starokladrubský kůň je jako jediný živočich vyhlášen kulturní památkou. Viděli jsme koně v hřebčíně i ve výběhu, kočáry, historické postroje, model dvou osmispřeží, jízdárnu i studenty jezdectví při výcviku.
Po krátkém občerstvení se zmrzlinou jsme se vydali pěšky na strastiplnou cestu do Přelouče. Naštěstí vedla z velké části lesem, takže jsme se neupekli. Cestou se nám podařilo doplnit zásoby pití v obchodě, kde nebyli zvyklí na větší počet zákazníků než pět.
Ač nás cesta pěšky zmohla, ve vlaku jsme již znovu nabyli obvyklých sil a domů jsme dorazili již zcela zregenerovaní.
Výlet se vydařil, po cestě nám jedině chyběl nějaký čistý rybníček na vykoupání.

třída 7.B

„Už tam budem?“

V neděli 19. května se vydal náš pětičlenný tým společně s paní učitelkou třídní na třídenní výlet do Ostravy. Zúčastnili jsme se soutěže “Už tam budem?”, kterou jsme doposud znali pouze z televize. Každý z nás si tajně představoval, jak naši školu reprezentujeme jako družstvo v téhle soutěži… a hle, sen se stal skutečností.
Po dlouhé a vyčerpávající cestě jsme se ubytovali v hotelu a usínali plni očekávání,
co pro nás druhý den nachystá. Brzy ráno jsme vstávali a vydali se do budovy České televize, která nás dopravila na místo natáčení, do prostor Vítkovických železáren. Nejprve nás s programem soutěžního pořadu seznámila asistentka režie, a také jsme se poprvé střetli s týmem, proti kterému jsme později bojovali.
Po všech přípravách, jak vizuálních, tak i technických jsme se vydali na plac. Setkali jsme se s celým štábem, který nás doprovázel po zbytek dne, a také s herci, kteří byli moc sympatičtí. Bylo úžasné sledovat jak náročné, složité, únavné, ale také velmi zábavné natáčení je.
Postupně během dne jsme plnili úkoly všeho druhu. Nejenom znalostní úlohy, které se týkaly zejména přírodopisu, historie, vesmíru, fyziky a chemie, ale také byla hodně důležitá naše fyzická zdatnost. Některé soutěžní úkoly pro nás byly snadné, jiné zase náročné, někdy ale záleželo pouze na štěstí. Spolupracovali jsme jako jeden člověk, fandili si a vzájemně se podporovali, jak jen to bylo možné, ale hlavní bylo, že jsme si soutěže neskutečně užívali. Výsledky byly velmi vyrovnané, někdy se dařilo nám, někdy soupeři. Na scéně byla ale pokaždé sranda.
Unavení včetně paní učitelky jsme tento náročný, ale zároveň jeden z nejlepších dnů
v našich životech pořádně oslavili, šli spát a další den ráno už naše skupina vyjela směr Praha.
Z Ostravy jsme si odvezli nejen spoustu vzpomínek, ale také jsme se toho hodně naučili. Poznali jsme, že dokážeme fungovat jako tým a to pro nás bylo vítězství cennější než věcné dary, které nám unikly jen o vlásek. Tohle je právě ten zážitek, na který budeme vzpomínat celý život!

Žáci 8. B
Lucka „Lůca“ Lasíková
Natálie „Naty“ Stránská
Markéta „Maki“ Hrachovcová
Adam Ondrák
David Varmuža
tř. uč. Martina Mališová

Čokoládování v Šestajovicích

Dne 9.5.2019 třídy 1.A a 1.D navštívily výrobnu belgické čokolády Rodas v Šestajovicích u Prahy. Děti si nejprve vyrobily svoji vlastní originální čokoládu ochucenou z pestrého výběru ingrediencí-oříšky, mandle, pistácie, kokos, sušené jahody, banány. Potom dostaly bílá čokoládová srdíčka a ty si podle sebe vymalovaly barevnou čokoládou. Čokoláda neobsahuje mouku, škrob ani palmový olej a proto ji mohou konzumovat i lidé s bezlepkovou dietou. Na závěr děti dostaly čokoládová lízátka a prohlédli si minizoo-hospodářská zvířata. Sladký výlet si děti moc užily a kdo vydržel, přivezl si domů i dárky pro své nejbližší.
Mgr. Klufová

Projektový den

Dne 24. 4. 2019 se žáci 2. stupně zúčastnili projektového dne. Učitelé s pomocí žáků devátých ročníků připravili bohatý a zábavný program. Děti obcházely chalupy, které si samy vybraly v předchozích dnech. Chalup bylo celkem 21, takže děti měly široký výběr. Stanoviště měla různá pojmenování:
1. Na začátku (slepování chaloupek)
2. Chalupa ovčí babičky (poznávání měst a osobností)
3. U nás doma (výroba květiny z papíru)
4. Poklad naší Barborky (výroba rozety)
5. Dnes bez učebnic (poznávání přírody)
6. U nás – U dobré vody (ochutnávání minerálních vod)
7. Každý chvilku tahá pilku (výroba dřevěné Hrdličky divoké)
8. Křížem krážem (slangové výrazy)
9. Houska nebo rohlík (pečení housek a rohlíků)
10. Pražákům těm je ,,nej…´´ (dokument o Praze)
11. Cestovní kancelář (vyplňování cestovních formulářů)
12. U Hynka a Jarmily na Mácháči (film o Máchově jezeře)
13. Vstup volný (poznávání České republiky)
14. I odpad může zdobit (výroba ozdob z plastu)
15. U Rožmberků (výroba kaprů)
16. Vítáme vás ,, hu nás“ (pečení koláčů)
17. Když znáš nej, je ti hej! (informace o České republice)
18. Čechy jsou cool (práce na počítači)
19. V novém městě na Socháňce (biatlon- závod na běžkách)
20. Střelnice (biatlon-házení na terče)
21. Lanové centrum (zdolání lanové dráhy)
Věděli jsme, že projektový den bude nabitý různými aktivitami, a tak jsme si dali vydatnou snídani, abychom měli dost energie na přemýšlení i sportovní aktivity.První stanoviště, které nás zlákalo, bylo stanoviště paní učitelky Krejčové s pracovitými pomocníky. Do této chalupy jsme vstoupili zcela zdarma a snažili jsme se rozpomenout na naše vědomosti o České republice. Nejdříve jsme se vzájemně seznámili při sestrojování obrysu mapy ČR pomocí dřívek, kamínků a krystalků, poté jsme se rozdělili do skupin a věnovali se různým aktivitám, např. jsme třídili odpad, nebo určovali, které jídlo je zdravé a které ne. Jedním z úkolů také bylo pustit se do pátrání po naší škole a vyhledat informace na nástěnkách, které zdobí chodby školy.
Po návštěvě první chalupy, jsme se chtěli trochu protáhnout, a tak jsme šli na hřiště, kde nás čekala hned tři stanoviště. Začali jsme v lanovém centru u pana učitele Cemana, kde jsme měli za úkol zdolat lanovou dráhu, což nebylo vůbec snadné. Nejdříve jsme se museli vydrápat na strom a poté se po lanech dostat na konec dráhy. Čekal nás biatlon. Jenže u paní učitelky Dětinské jsme tolik síly nepotřebovali, tam se hodila schopnost spolupráce, všichni jsme měli táhnout za jeden provaz, ale pouze obrazně. Ve skutečnosti jsme se měli všichni pohybovat po dvou stejných deskách (lyžích), které jsme posunovali pomocí provazů. Když jsme skončili, přesunuli jsme se k paní učitelce Sivákové. Tam, jak už název (Střelnice) napovídá, bylo cílem míčky a raketami sestřelit cíl v podobě lahví a plechovek. Jak už to při biatlonu bývá, kdo srazil rám a minul tak cíl, musel si zaběhnout trestné kolečko na hřišti, naštěstí ne na lyžích.
Při sportu nám trochu vyhládlo, a tak jsme si vybrali chalupu pana učitele Maxanta „Rohlík nebo houska“ a tam jsme se posilnili. Nejdříve jsme zadělali těsto na pečení a nechali ho kynout. Kamarádi z předchozí skupiny zadělali těsto pro nás, těsto už pěkně vykynulo na samý okraj mísy, a tak jsme se pustili do výroby rohlíků a housek. Nejdříve jsme udělali malé bochánky, poté jsme válečkem vyváleli placku a pan učitel nám vysvětlil, jak placku zavinout, aby vznikl rohlík. Kdo chtěl, rozdělil si bochánek na tři části, které zavinul do houstičky. Rohlíky i houstičky jsme posypali mákem a dali péct. Za pár minut jsme vyndali plech se zlatavými houstičkami, na kterých si pochutnávala celá škola, jelikož pekaři pomocníci roznášeli po škole ochutnávky do ostatních chalup.
Poslední chalupa, která nás zlákala k návštěvě, byla „Křížem krážem“ u paní učitelky Fridrichové. I zde byly pracovité pomocnice. Úvod si vzala na starost paní učitelka, která nám vysvětlila, co jsou to slangové výrazy, a uvedli jsme si pár příkladů. Poté jsme se rozdělili do tří skupin a pomocnice nám kladly otázky v podobě slangových výrazů, my jsme hádali, co který výraz znamená a dost jsme u toho nasmáli. Úplně na závěr jsme dostali od paní učitelky poslední úkol, a to vymyslet pět slangových výrazů, které na hodině ještě nezazněly.

Tento den máme moc rádi, po celé škole panuje všeobecné veselí. Nejen proto, že se neučíme a sem tam jsme odměňováni sladkostmi za dobré výkony, ale proto, že se dozvídáme nové informace a především si sami můžeme naplánovat den a sejít se a poznat se s kamarády z jiných tříd.

Tiskové středisko: Adéla Škábová a Nina Babjáková 9. A, Samuel Žofák 9.B a Mgr. Michaela Šulová

Den Země - zasadili jsme strom

V úterý 23. dubna zpestřilo naše odpolední vyučování hlášení, aby se všichni žáci i učitelé sešli na školním hřišti. Že by cvičný poplach? Kdepak. Na hřišti nás čekala paní starostka spolu s paní ředitelkou a vedením školy a vítali nás trochu netradičně – s rýčem v rukou. A sázelo se… ale nebojte se, nešlo o žádný hazard, sázel se jinan dvoulaločný, dar od paní starostky naší škole. Rýč postupně koloval rukama žáků a učitelů, také pan školník si přisadil. Tímto symbolickým gestem jsme společně oslavili Den Země, který vyvrcholil o den později projektovým vyučováním, letos zaměřeným na ,,Čechy krásné, Čechy mé“. Děkujeme paní starostce a všem zúčastněným a stromku přejeme zdravou půdu, vláhu a ohleduplné obdivovatele.

Jinan dvoulaločný - strom dlouhověkých a moudrých

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), zvaný také ginkgo biloba, je dvoudomý opadavý strom. Je jediným druhem rodu jinan z monotypické čeledě jinanovitých. Jinan je statný strom s kuželovitou až rozkladitou korunou, který dorůstá do výšky 30 až 40 metrů. Je to dlouhověký strom, nejstarší doložený jinan je starý okolo 4700 let a roste v Číně. Kůra kmene je šedá, ve stáří široce brázditá. Roste poměrně pomalu, asi 30 cm za rok. Snese i mrazy přes -20 °C.
Jestliže je vysazen samičí a samčí strom blízko sebe, na podzim se objeví semena s vůní připomínající žluklé máslo. Potíž je v tom, že pohlaví stromu lze bezpečně určit až po několika desetiletích, kdy jinan poprvé kvete.
V čínské tradiční medicíně je jinan používán po tisíce let k léčbě astmatu, zažívacích potíží, kašle, rozšiřuje cévy, a to zvláště v hlavě, proto je vynikajícím prostředkem proti náhlým příhodám mozkovým či infarktu myokardu. Ginkgo biloba je výborným přírodním prostředkem na odsunutí projevů stárnutí.

Strašidelná Praha

Ve středu 24. 4. jsme se v rámci Dne Země připojili do celoškolního projektového dne Čechy krásné, Čechy mé procházkou s profesionální průvodkyní . Naše třídy 1.C a 2.A si tentokrát vybraly projekt STRAŠIDELNÁ PRAHA. Společně jsme se sešli u Prašné brány a vydali jsme se přes Ovocný trh, Ungelt a kostel sv. Jakuba na Staroměstské náměstí. Pozorně a se zájmem jsme poslouchali pražské legendy, ve kterých nechyběl Turek z Ungeltu, Golem ani kat Mydlář. Na Ovocném trhu jsme viděli žebravého kostlivce, dále pak ruku zloděje od Jakuba a mnoho dalšího. Při našem netradičním napínavém putování jsme poznali památky a krásy Starého Města pražského.
Třídy 1.C a 2.A

Plavání

Ve středu 27. 2. 2019 zahájili žáci 3. D a 3. E plaveckou výuku ve sportovním areálu SK Motorlet Praha v Radlicích. Ve II. pololetí tohoto školního roku budou zde absolvovat celkem 10 plaveckých lekcí.
V úvodní lekci byli žáci rozděleni do několika skupin podle svých plaveckých schopností. Tímto náleží všem „plavcům“ velká pochvala, protože jednotlivé skupiny mají velmi vysokou úroveň a ukázalo se, že mezi letošními třeťáky je velké množství zdatných plavců.
Navíc se zde všichni žáci v následujících lekcích naučí správně dýchat, skákat do vody a zlepší své plavecké styly.
Příjemným zpestřením pro všechny žáky je také využití sauny na odpočinek po náročném výkonu.
Mgr. M. Bretová

Masopust

Dne 27.2.2019 probíhalo v prvních třídách projektové vyučování na téma masopust.
Žáci přišli do školy v karnevalových kostýmech a někteří přinesli i doma vyrobené
masopustní dobrůtky, které pak ochutnávali. V průběhu celého vyučování se děti
dozvěděly více informací o původu a zvycích tohoto období, zazpívaly a zarecitovaly si masopustní písničky a básničky a závěrem si vyrobily zvířecí škrabošky.
Všem dětem se toto zábavné, ale i naučné vyučování velmi líbilo. A jak jim to slušelo! :)

Mgr. Lenka Klufová

Exkurze do Národního památníku hrdinů heydrichiády

Dne 7. 2. se naše třída 9. C vydala na exkurzi do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se schovávali parašutisté, kteří vykonali atentát na R. Heydricha. Shlédli jsme krátký dokument o přípravě a vykonání atentátu. Po filmu následovala prohlídka krypty, kde se 21 dní schovávalo 7 parašutistů. Josef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Bublík, Adolf Opálka, Josef Valčík, Jaroslav Švarc a Jan Hrubý. Naše průvodkyně nám pověděla o jejich posledních dnech života a o posledním boji. Po prohlídce krypty následovala prohlídka kostela. Tam paní průvodkyně popsala, jak zuřivým bojem o kostel probíhaly poslední hodiny parašutistů.
Ve třídě jsme si pak povídali o našich dojmech a pocitech a některé jsme si i zapsali:
Možná je napadlo, že udělali chybu, kterou už nevrátí, že utvářejí osud mnoha dalším lidem, kteří nic netušili. Mohli mít smíšené pocity. (Honza)
Mohli myslet na to, jestli se dostanou ven a jestli ještě obejmou své manželky. (Marek)
Děkujeme, že jste bojovali za nás, za svobodu Čechů a Slováků. (Matyas)
My neznáme ten pocit, když nad vámi utichne střelba a řada je teď na vás. Přežijete? Zemřete? Dostanete se domů? Když je ale opravdu konec a vy máte už jen ten poslední náboj pro sebe, jsou ty myšlenky jiné? Myslíte na čest, vlast, splněný úkol, budoucnost? (Káťa)
Myslíme si, že je velmi důležité vědět o těchto činech, které jsou důležité pro náš lid i po 77 letech.
Autorkami textu jsou V. Bezugla, A. Dvořáková, 9.C

Výlet do Amazonu

V lednu se vydaly dvě expedice z naší školy na výlet do distribučního centra v Amazonu, které se nachází kousek za Prahou, v Dobrovízi. Společnost Amazon věnovala naší školní knihovně minulý rok elektronické čtečky a tak jsme byli zvědaví, jak to v takové velké firmě vypadá.
Při komentované prohlídce jsme se seznámili se známým příběhem Jeffa Bezose, který založil společnost Amazon v roce 1994 ve své garáži. Původně knižní distribuce se rozrostla na největší internetový obchod na světě.
V dobrovízské hale, která je největší samostatně stojící průmyslovou budovou postavenou v ČR po roce 1989, je nyní zaměstnáno přes 3000 lidí, kteří sem za prací dojíždějí i desítky kilometrů. Denně ji zbožím zásobují desítky kamionů a zase jiné nově naplněné odtud směřují se zbožím do celé Evropy.
Prohlíželi jsme si obrovské haly a žasli jsme, jak je možné, že se jeden jediný balíček (třeba CéDéčko) neztratí a je vůbec doručen! Nejdříve je předmět vyložen z kamionu, okódován, pak umístěn do regálu podle speciálního systému „padni, kam padni“ (což je prý nejefektivnější!), následně podle objednávky zákazníka vyzvednut podle kódu místním pracovníkem a mnoha dopravními pásy doputuje k zabalení. Zabalený je opatřen adresou a jiné dopravní pásy opatřené skenery, jej samy automaticky pošlou do správného kamionu, který směřuje již to správného města (v celé Evropě!), kde si jej vyzvedne zákazník! Organizace, objem a tempo práce jsou neuvěřitelné.
Asi nejvíce nás však zaujal příběh majitele Amazonu, jehož majetek v současné dosahuje částky přes 100 miliard dolarů. Inspiruje nás poselství, že v dnešním světě má každý otevřené možnosti, když se snaží a usilovně pracuje, přichází s novými nápady, tak se z garáže může dostat mezi nejbohatší lidi na světě!

Biologická olympiáda

Dne 30.ledna 2019 se uskutečnilo školní kolo biologické olympiády. Letošní 53. ročník má téma „Příjem a výdej látek“ a proto se soutěžící museli v přípravě zaměřit na potravu rostlin i živočichů, ale také na složitost metabolismu organismů, tedy přeměny látek a energií v jejich tělech. Na školní kolo se dostavilo celkem 28 soutěžících a kromě poznávání organismů, náročných otázek testů, prováděli i praktické úkoly jako bylo vyhodnocení dýchacích pohybů podle modelu plic, počítání vlastní dechové frekvence nebo umístění dýchacích orgánů do různých těl živočichů.
Olympionici, kteří budou naší školu reprezentovat v obvodním kole soutěže a utkají se tedy se spolužáky různých škol z Prahy 6 jsou tito nejúspěšnější řešitelé:

kategorie C: Doudová Kateřina z 9.A, Grulová Adéla z 8.B, Kalná Helena z 8.D
kategorie D: Plecitý Jan ze 6.A, Plecitá Patricie ze 7.D, Tomšíček Josef ze 7.B

Blahopřejeme vítězům, ale poděkování patří všem olympionikům, kteří náročné úkoly zvládali a měli odvahu ukázat, že může být i něco náročnějšího než je jen učivo v každodenních vyučovacích hodinách.
Předmětová komise přírodopisu.

Techmanie Plzeň

Třeťáci v Šestajovicích

V předvánočním čase si třídy 3.C a 3.D udělaly výlet do svíčkárny a čokoládovny Rodas v Šestajovicích u Prahy.
Děti si z kvalitní belgické čokolády odlily tabulku, kterou si podle vlastní fantazie ozdobily různými ingrediencemi. Dalším vlastnoručním výrobkem byl čokoládový odlitek, který si namalovaly čokoládovými barvičkami. Vše si nejen zabalily a odnesly, ale i na místě ochutnaly.
Ve svíčkárně se děti dozvěděly, jak se vyrábí a zdobí svíčky. Každý si také vyzkoušel zdobení polevou a krásné, duhové, vlastnoručně ozdobené svíčky si odvezl domů.
V areálu minifarmy se děti potěšily pohledem na Shetlandské poníky, holandské mini kozičky, kvésánské mini ovečky, gottigenská mini prasátka, sovy pálené, bažanty, husy labutí, zdrobnělé slepičky a další zde chovaná zvířátka.
Výlet se nám moc vydařil, a protože je zde k vidění a vyzkoušení spousta dalších zajímavých věcí je možné, že jsme zde nebyli naposledy.

Mgr. L. Odehnalová

NENÍ VČELA JAKO VČELA

Vzdělávací program pro žáky 1. stupně ZŠ NENÍ VČELA JAKO VČELA

Program je součástí projektu Žahadloví blanokřídlí (Hymenoptera, Aculeata) v oblasti Motola a přilehlého území financovaný Magistrátem hlavního města Prahy

Zúčastněné třídy: 2 .C, 3.A, 3.B, 3.C, 3.D, 3 E, 4.A, 4.B, 4.C, 4.D, 4.E, 5.A, 5.D

Do společenské místnosti naší školy za námi přiletěli dva hraví čmeláci a jejich kamarádi, kteří dětem představili život včel.
Děti se dozvěděly, že není včela jako včela. Naučily se, jak se chovat při setkání s bodavým hmyzem a také jak poskytnout první pomoc při bodnutí. Při ekologicky zaměřené hře nahlédly do vztahů mezi hmyzem, okolní přírodou a činností člověka. Zjistily, proč je důležité včely chránit. Čmeláci se s dětmi rozloučili veselou písničkou.

Poznávací zájezd do Německa

Jednoho listopadového úterý jsme vyrazili na poznávací zájezd do Německa. Představte si, že jsme odjížděli v 5 hodin ráno! Cestou někteří z nás ještě dospávali, jiní se bavili o tom, co nás v příštích pár dnech čeká. Po pěti hodinách cesty jsme konečně dorazili do Berlína.
První věc, kterou jsme v Berlíně podnikli, bylo, že jsme šli k Památníku holocaustu. Ten je složen z velkých kvádrů, mezi nimiž se někteří skoro ztratili, což půbobilo velmi tísnivě. Pak jsme zavítali na berlínské vánoční trhy na náměstí Gendarmanmarkt. Zboží na tomto trhu není zrovna levné, přesto jsme si tam nakoupili ovoce v čokoládě a jiné pochotky. Pak jsme se vydali za dalšími památkami. Cestou k Reichstagu jsme minuli velkolepou Braniborskou bránu. Před vstupem do Říšského sněmu jsme prošli bezpečnostní kontrolou, ale stálo to za to – ze skleněné kopule jsme shlédli celý Berlín z vrchu. Při dlouhé procházce na Alexanderplatz jsme navštívili zbytek Berlínské zdi a „checkpoint Charlie“, což je jeden z nejznámějších hraničních přechodů studené války. Na Alexanderplatz jsme viděli obří televizní věž, která je dominantou Berlína a navštívili další vánoční trhy. Po rychlých nákupech v obchodním centru (nevěřili byste, jak je zajímavé zjišťovat, jestli jinde mají to co u nás) už nás vyzvedl autobus a jeli jsme do hotelu, který se nacházel na okraji Berlína. Všichni jsme rychle usnuli, jak jsme byli unavení.
Druhý den po snídani jsme vyrazili do našeho dalšího cíle, do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zde jsme měli německou průvodkyni. V němčině ještě nejsme tak silní, a tak bylo velké štěstí, že nám paní učitelka překládala. Strávili jsme tam celé dopoledne. Místo je to velice tísnivé a silně na nás zapůsobilo. Odjížděli jsme odtamtud docela zaražení, a tak nám snad ani nevadilo, že plánovaná návštěva muzea války v Drážďanech nevyšla, protože muzeum bylo zavřené. Cestou zpátky jsme usilovně vstřebávali dojmy.
Výlet utekl jako voda a my doufáme, že dříve než opustíme naši školu, stihneme nějaký další. Na výletech se totiž člověk pozná s učiteli i spolužáky z jiné stránky a taky je úžasné vidět místa, kudy šly dějiny.

Tereza Procházková, Alice Dvořáková, 9. C

Mikuláš u prvňáčků

Nejen ve městě, ale i školou chodili čerti a Mikuláš! Dlouho jsme je čekali, těšili jsme se a trochu i báli, ale stálo to za to. Pozorně jsme naslouchali, co nám Mikuláš říkal, a i ti vzorní slíbili, že se ještě o trochu polepší. Na čerty všichni pokukovali jen opatrně a s respektem, přestože někomu mohli připomínat některé naše deváťáky. Když andělé ještě všem rozdali sladkosti, přestali jsme se bát. A když jsme od andělů navíc dostali všichni diplom, kde bylo napsáno, že už můžeme psát perem, radost byla dokonalá.
Tak zase za rok budeme s čerty účtovat, jak se nám ty sliby povedly!
Čertovské zprávy z 1.A

Peklo- Příbram

Dne 30.11.2018 třídy 1. A a 1. D navštívily město Příbram, kde mohly nahlédnout do samotného pekla, kde čerti hrají mariáš a vaří pekelný guláš. Protože se jednalo o vskutku strašidelnou návštěvu, děti se těšily na pohlazení od anděla a sladký dárek od sv. Mikuláše, za kterým vystoupaly po schodech do nebe. Výlet se všem dětem moc líbil.
Mgr. L. Klufová

Laboratorní práce

Dne 2. 11. jsme se my, účastníci laboratorních prací, sešli před školou. Šli jsme na zastávku a jeli tramvají k Národnímu divadlu, kde jsme se pěšky vydali k MSŠCH v Křemencové ulici, tam se totiž naše laborky konaly. Nejdříve jsme se usadili v jedné třídě, poté jsme si dali věci do skříněk, rozdělili se do skupinek, a šli jsme do laboratoře, kde si studenti ověřují své poznatky v praxi.
Každou skupinku dostal na starost jeden student, či studentka. Dělali jsme různé pokusy, například tvořili směsi, oddělovali jejich složky, pracovali s chemickým nádobím, filtrovali atd…
Poté jsme měli chvilku přestávku a pak jsme se opět odebrali do laboratorní místnosti.
Tentokrát jsme počítali hmotnostní zlomek a prováděli destilaci.


Kačka “Dodo” Doudová, 9.A

Úžlabinská informatika

Již po třetí jsme jeli až na 2. konec Prahy si zasoutěžit. Soutěž Úžlabinská informatika pořádá SPŠE v Úžlabině v Praze 10. Jako každý rok byla akce výborně připravena a se svačinou!
Do soutěže se přihlásili tito žáci: z osmých tříd – Ondřej Cabrnoch, David Polák a Šimon Kocián a z 9. tříd – Martin Pospíchal, Muhammad Shalabi a Sabina Procházková. Žáci si ověřili svoje znalosti z oblasti textového editoru MS Word a prezentačního programu PowerPoint.
Během soutěžního dne si zahráli na programátory (Arduino), vytvořili hru v Unity. Seznámili se s prostředím školy a jejím zaměřením - připravit do praxe budoucí systémové programátory, správce počítačových sítí a techniky v elektrotechnických firmách.
Ti nejlepší získali hodnotné ceny. Náš žák Chamudi Shalabi se umístil na 3. místě za práci v PowerPointu. Dostal pěkný dárek – Game pad od Logitec. Všichni zúčastnění byli spokojeni, odnesli si USB flash disk (16 GB).
Ing. E. Holubová

Na škole se slavil 12. listopadu Den válečných veteránů

11.listopad, více v České republice znám jako Den českých válečných veteránů 1. světové války, je den, kdy si (podle názvu) připomínáme padlé (či ještě žijící) hrdiny české armády v I. světové válce.
Byli to právě tito vojáci, kteří českým vojskům pomohli ve válce, pomohli obrátit ji v náš prospěch a mnozí za to dostali ta nejprestižnější ocenění. Někdy se i obětovali, aby nám pomohli. Proto tyto duše nesmí být zapomenuty.
Proto si v pondělí 12.listopadu, den po oficiálním dnu veteránů, naše základní škola Generálaporučíka Františka Peřiny připomněla jednoho z mnoha válečných hrdinů, našeho generálaporučíka Františka Peřinu, po kterém je škola pojmenovaná. Deváté třídy měly za úkol vytvořit pro první třídy hodinu plnou her, aktivit, poznání a odměn. Celý den začal rozhlasovým představením významného dne a projekty pro I. stupeň byly prezentovány druhou vyučovací hodinu.
Naše třída 9.B pozvala prvňáky k nám do třídy, kde jsme si nejdříve pustili pohádku Vlčí Válka ze série Pohádky ovčí babičky. Děti vybarvovaly vlčí mák s trikolorou nebo makovou panenku. A následně museli prvňáci prolézt „opičí dráhu“, aby si mohli vyzkoušet bojové nasazení vojáka, včetně sestřelování nepřátelských letadel (což byly papírové siluety na oknech a „sestřelování“ se dělo papírovou koulí.) Na konci hodiny dostali sladkosti, diplom a perníkové vlčí máky, které pro všechny upekla naše spolužačka. Byli jsme trochu nervózní, jak se nám den vydaří, a proto jsme byli moc rádi, že nám prvňáčci odpověděli, že si užili hodinu buď moc či velmi moc.
Ostatní ročníky tohle nedělaly, ale také oslavovaly tím, že pedagogové, žáci i všichni zaměstnanci školy nosili papírové vlčí máky, symbol dne veteránů, který vznikl podle básně Na Flanderských polích od Johna McCraea, vydané v roce 1915.
Čeští váleční veteráni nejen z první světové války jsou kus naší historie. Pokud si je nebudeme připomínat, pomalu zmizí do neznáma, odkud se nevrátí. Proto je důležité, abychom si tyhle hrdiny a jejich úspěchy připomínali, aby nebyly zapomenuty.

Štěpán Kadlec, 9.B

Slavili jsme Den veteránů. Deváťáci paní učitelky Novotné připravili báječný program, který všechny bavil a spoustu jsme se toho dozvěděli.
Děkujeme 1.A

Barokní Prahou – výlet 8.B

Dne 7. listopadu jsme jeli do Prahy na výlet s pí. uč. Novotnou s tématem „baroko“. Viděli jsme krásné barokní památky např : Loretu, Černínský palác, Strahovský klášter atd. Pokaždé když jsme zastavili u nějaké památky, měl někdo ze třídy projekt, a tak jsme si o ní něco pověděli. Na konci výletu jsme si mohli koupit trdelník. Potom jsme šli na tramvaj a jeli jsme ke škole. Cestou nám paní učitelka rozdala papírek se záludnými otázkami a my jsme na ně museli odpovědět! Byl to krásný výlet!

Aneta Vernerová, 8.B
Foto: T. Vyskočil, 8.B

Halloween

31.10.2018 první třídy oslavily svátek Halloweena. Děti přišly do školy v maskách, s vydlabanými dýněmi a halloweenskými pochoutkami.
Během výuky se dozvěděly více o tomto anglosaském svátku, zvycích a tradicích. Vyrobily si papírové dýně a zazpívaly anglicky halloweenské koledy.
Mgr. L. Klufová

Když měla republika 100. narozeniny…

Na naší škole se dne 26. 10. 2018, tedy dva dny před stoletým výročím vzniku republiky, uskutečnil projektový den. Před samotným dnem se konaly nespočetné přípravy, a to v různých podobách. Podíleli se na nich pedagogové i žáci naší školy. Celá naše škola (učebny, chodby i okna) byla vyzdobena vlajkami České republiky z různých materiálů a velikostí. Paní učitelky i učitelé a všechny deváté třídy se několik týdnů dopředu pečlivě připravovali. Také učitelé tělesné výchovy připravili krátkou choreografií pro celý druhý stupeň ve stylu všesokolského sletu.
Samotný den oslav byl zahájen hned ráno, a to nácvikem sestavy, kterou jsme během minulého týdne pečlivě nacvičovali. Naše cesta dále pokračovala ke slavnostnímu zasazení stromu - lípy, při kterém se sešla celá naše škola včetně žáků prvního stupně. Na samotném sázení se podílela paní ředitelka, pan místostarosta, a dokonce se přijel podívat i první československý prezident T. G. Masaryk s jeho ženou Charlottou (v podobě našich žáků deváté třídy). Slavnostní okamžik podtrhovali žáci 1. stupně, kteří mávali papírovými vlajkami, které si k této příležitosti vyrobili. Potom jsme si vyslechli, a také zazpívali státní hymnu.
Pak se cesty žáků rozdělily. 1. stupeň se věnoval oslavám ve třídách a 2. stupeň se vydal po osmnácti stanovištích, která byla rozmístěna v okolí školy i uvnitř. U každého stanoviště jsme měli zadaný úkol z české historie a jako třída jsme se je pokoušeli plnit. Za každé stanoviště jsme dostávali razítka. Jednotlivá stanoviště byla pojata velmi zábavně a každý z nás se něco nového dozvěděl. Celý den byl zakončen slavnostně zakončen „sletem“ na školním hřišti. Každý z nás měl určené své místo a barvu trička tak, aby při nástupu všech vznikla vlajka České republiky. Na vystoupení se přišli podívat děti i paní učitelky prvního stupně a všem se náš výkon líbil.

Tento den si budeme jako škola pamatovat, byly to krásné a nezapomenutelné oslavy.
Naší republice přejeme:
„…nám vydržela.“ (Markéta)
„…byla silná.“ (Adam)
„…aby byla stále demokratická.“ (Tomáš)
„…aby byla pořád hezká.“ (Adéla)
„…aby na nás nikdo neútočil.“ (Vanesa)
„…aby se pořád posouvala vpřed.“ (Honza)
„…abychom tu mohli žít a nemuseli odejít jinam.“ (Míša)

Prostě přejeme naší republice všechno nejlepší na dalších pár set let!

Autorkou článku je Natálie Stránská, 8.B
a žáci 8.B

včelky 1.C

Šestajovice - Vánoční čokoládování

19.10. jela třída 2.A do Šestajovic na čokoládování
Dozvěděli jsme se zajímavosti o pěstování kakaových bobů a mnoho dalšího o výrobě a kvalitě čokolády. Ochutnali jsme kvalitní čokoládu a vyrobili si krásné čokoládové srdíčko a čokoládovou mističku.Výlet se nám všem opravdu líbil.

Děti a Antarktida

Děti a Antarktida
Na naší škole o Antarktidě a českém antarktickém výzkumu udělal přednášku ing. Pavel Kapler, Ph.D. z brněnské Masarykovy univerzity, který pracuje jako vedoucí české Mendelovy polární stanice a na Antarktidu se vydal již osmkrát.
V prezentaci nám představil naší českou polární stanici na ostrově Jamese Rosse. Naše stanice pojme pouze 20 vědců, kteří zkoumají antarktickou faunu i flóru, klimatické změny, věnují se geologii i paleontologii, ale testují třeba i funkčnost materiálů vystavených drsným antarktickým podmínkám.
Potěšil nás informací, že český výzkum Antarktidy má ve světě opravdu dobrý zvuk. Věděli jste, že i když Antarktida tzv.„patří všem“, je Česká republika jedním z 29 států, které mají hlasovací právo o otázkách budoucnosti Antarktidy? A že se v červenci 2019 bude v Praze poprvé konat zasedání států Antarktické smlouvy?

Žáci z 2. stupně se dozvěděli také spoustu zajímavostí:

„Zaujalo mě, že Antarktida nemá vlastníka.“ (Viki, 13)
„…a je mnohem větší než Evropa.“ (Vanesa, 13)
„Mně zaujalo, že polárníci nežijí v takových domech jako je vesmírná stanice, ale v docela obyčejných domečkách s kobercem.“ (Naty, 13)
„…že i když tam naměřili -90 ℃, není tam pořád zima, protože naši vědci naměřili +17,8℃.“ (Richard, 12)
„…moc mě překvapil obrázek, jak by to vypadalo bez ledu“ (David, 14)
„Myslela jsem, že na Antarktidě je jenom led a sníh, ale ukázalo se, že tam rostou i nějaké malinkaté rostlinky (lišejníky), to jsem nevěděla.“ (Míša, 12)
„…že některý z tučňáků, co tam žije, se dokáže potopit do hloubky až 300metrů!“ (Natálie, 14)
„…ten tučňák, který mění peří, stojí nehybně třeba 2 týdny a vůbec nejí.“ (Viktorie, 12)
„Nevěděl jsem, že žili tučňáci velcí jako my.“ (Arsík, 13)
„…že tuleň leopardí je agresivní a dorůstá až 3m.“ (Matyáš, 13)
„Dostalo mě, že je tam tak obrovská ozónová anomálie.“ (Honza, 12)
„…že pro odpad, který nejde spálit, lítá vrtulník“. (Alex, 12)
„…že pracují až 16 hodin denně, protože je pořád den.“ (Lucka, 12)
„Překvapilo mě, že cesta na stanici trvá z Čech 4 až 40dní.“ (Linda, 11)
Žáci načerpali nejen nejnovější poznatky o Antarktidě, ale seznámili se i s novým maskotem, plyšovým tučňákem Johanem.
Panu Kaplerovi moc děkujeme, že nás zbavil mnohých předsudků a mýtů o Antarktidě (takže teď už všichni vědí, že jižní polokoule patří tučňákům a ne ledním medvědům) a že nás seznámil s Antarktidou tak, jak ji z atlasu nikdy poznat nemůžeme.
A žertovně na závěr - víte, proč na obrázcích vypadá Antarktida vždycky krásně? Protože když je špatné počasí, tak nikdo nefotí.
Lucie Fulínová (učitelka) a žáci 7. a 8.tříd
ZDROJ FOTO: https://www.facebook.com/polar.sci.muni.cz/
+ Archiv ZŠ

BĚH PRO AFRIKU

Stejně jako loni, tak i tento rok jsme 10. října běželi na podporu škol pro děti v Africe. Každý žák si zvolil svého sponzora, například rodiče nebo kamaráda, a ten za každé uběhnuté kolečko daného žáka dal určitou částku. Letos i naše paní učitelka dala za kolečko každého svého žáka symbolickou jednu korunu. Ale jak se říká, korunka ke korunce…
Většina tříd to měla zařízeno tak, aby šli běhat v hodině tělocviku. Dostali jsme každý své startovní číslo, kam se počítala uběhnutá kolečka. Nejdříve jsme se s panem učitelem Cemanem rozehřáli cvičením na místě a pak už jsme vyrazili. Výhoda, pro nás nesportovce byla ta, že jsme mohli pár koleček i ujít. Osobně jsem to ocenila, ale byli tu i tací jedinci, kteří celkem uběhli více než 40 koleček.
Já osobně jsem zdolala deset koleček, protože chci udělat dobrý skutek pro děti, které musí do školy chodit třeba mnohem víc kilometrů, než tady uběhli naši nejvýkonnější žáci a kteří si pro dobití energie nemohou dopřát něco dobrého na posilnění. A kteří do školy chodí rádi, protože vidí, že vzdělání není všude samozřejmostí.

Kateřina “Dodo” Doudová, Jaroslava Fridrichová

Vítání podzimu

21. 9. 2018 třídy 1. ABCD a 2. A v rámci vyučování přivítaly podzim. Děti si pro tento den vyrobily papírové draky, které během procházky pouštěly a také nakreslily křídou pěkné podzimní obrázky na chodník. V průběhu procházky si s paní učitelkou povídaly o podzimním počasí, ukazovaly si podzimní plody a prohlížely barvy podzimu na stromech a listech.
Dětem se projektový den moc líbil a to i díky pěknému slunečnému počasí.
Mgr. L. Klufová